Jak na oddlužení?

Úpadek je stěžejním pojmem insolvenčního zákona. Zákon nejdříve úpadek definuje a pak upravuje způsoby jeho řešení. Jedná se o stav určité nestandardní finanční situace konkrétní osoby, přičemž zákon rozlišuje postavení právnických osob a fyzických osob podnikatelů a fyzických osob nepodnikatelů.

Insolvenční zákon rozlišuje dvě základní formy úpadku – platební neschopnost a předlužení. Dále se používá i pojem tzv. hrozícího úpadku.

V úpadku se ocitne ten, kdo má:
a) více věřitelů
b) peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti
c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost)

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Hrozícím úpadkem se rozumí situace, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn podat pouze dlužník. Užití tohoto institutu by mělo pro dlužníka představovat možnost, zejména pak v kombinaci se způsobem řešení úpadku reorganizací, dosáhnout toho, aby mohl včasným zákrokem zachovat svou výrobu a zaměstnanost.

Pokud se ocitnete v úpadku, pak je třeba postupovat aktivně a pokusit se úpadek řešit – to je možné buď mimo rámec insolvenčního zákona – například určitou dohodou se všemi věřiteli nebo právě v rámci insolvenčního zákona. Insolvenční zákon oproti předešlému zákonu o konkursu a vyrovnání rozšiřuje možnosti řešení úpadku dlužníka. I nadále je jedním z možných řešení úpadku konkurs, dlužníci - podnikatelé v úpadku, příp. jejich věřitelé mohou využít reorganizaci a dlužníci - nepodnikatelé pak oddlužení. Insolvenční zákon tak dává na výběr, která z možných variant řešení úpadku bude pro konkrétního dlužníka vhodná, přičemž počítá nejen s likvidačními postupy, ale rovněž s prvkem sanačním. Výběr vhodného způsobu řešení dlužníkova úpadku je přitom vždy motivován co největší mírou uspokojení věřitelů.