Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, kdy jsou dlužníkovi dluhy sjednoceny, zajištění věřitelé jsou uspokojeni zcela, nezajištění do jimi schválené výše a zbytek dluhů může být dlužníkovi odpuštěn.
Oddlužení je v současné době nejvyužívanějším nástrojem nového insolvenčního zákona. Je důležité zmínit, že oddlužení je určeno pouze pro nepodnikatele, tedy pro toho, kdo nepodniká a vzniklé dluhy nejsou z podnikání. Typickým adeptem pro oddlužení je tak každý občan, který se ocitl v úpadku a pokusy dohodnout se s věřiteli selhaly. V takovém případě je namísto dalšího zadlužování rozumnější požádat o oddlužení.
Výhodou oddlužení je, že pokud jsou dodrženy všechny zákonné podmínky, pak insolvenční soud osvobodí dlužníka od splacení pohledávek, které nebyly v rámci oddlužení uspokojeny. To prakticky znamená, že věřitelé jsou zbaveni možnosti soudně vymáhat své zbylé pohledávky – dlužník je oddlužen. Tyto dluhy tak nezanikají, ale stávají se soudně nevymahatelnými – tzv. naturálními obligacemi. Dlužník je v rámci oddlužení povinen zaplatit v průběhu 5 let 30 % celkové výše dlužných pohledávek.
Tato částka je však určena jako minimální, naskytne- li se dlužníkovi další neočekávaný peněžitý či nepeněžitý příjem (výhra, dědictví, dar), jedná se o mimořádnou splátku nad rámec splátkového kalendáře a dlužník ji musí použít ke splácení. Dlužník nesmí bez souhlasu insolvenčního správce odmítnout dar ani dědictví, jinak by se jednalo o neplatný právní úkon.
U nelikvidačních způsobů řešení úpadku jde o to, aby dlužník dál ekonomicky fungoval a přitom splácel své dluhy – jde o to, dát mu šanci postavit se znovu na nohy, protože často věřitelé získají zpět více, když je dlužník dál ekonomicky činný, než kdyby například došlo k zastavení ekonomické činnosti dlužníka a k rozprodání jeho majetku.
Insolvenční zákon upravuje dva možné způsoby oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Rozhodnutí o způsobu oddlužení je ponecháno na nezajištěných věřitelích, kteří jej odhlasují buď na své schůzi nebo mimo ni. K výsledku hlasování soud přihlíží při rozhodování o návrhu.
V případě, kdy soud zamítne návrh na povolení oddlužení, zejména zjištěním nepoctivého záměru dlužníka, je úpadek automaticky řešen konkursem.